Jim Morrison se narodil 8. prosince 1943 v Melbourne na Floridě jako James Douglas Morrisson. Roku 1961 maturoval na George Washington High School, rok trávil na St. Petersburg Junior Collenge a poté studoval filmovou techniku na filmové fakultě Kalifornské university v Los Angeles (UCLA). Setkal se s Manzarekem, který tehdy hrál se svými bratry Rickem a Jimem v bluesbandu Rick And Ravens. Čtveřice se spojila s Johnem Densmorem. Robbie Krieger byl také z Los Angeles, studoval meditaci a prošel skupinou Psychedelic Rangers. K Doors se přidal poté, když ze skupiny odešli Manzarekovi bratři. Doors pak zahájili svoji dráhu v losangeleském London Fog Clubu na Sunset Boulevard.

Předzvěstí jejich pozdější bouřlivé kariéry byl zákaz vystoupení skupiny v prestižním losangeleském klubu Whiskey A Go Go kvůli skladbě The End, což byl zpola mluvený, zpola zpívaný apokalyptický příběh, ve kterém mladý muž zavraždí své rodiče. Morrison coby rozený rebel prohlašoval, že jeho rodiče zemřeli a ze svého příjmení vypustil jedno "s". Jeho otec byl ve skutečnosti úspěšný kontraadmirál z rodiny s dlouhou vojenskou tradicí.

Jméno skupiny navazovalo jak na verše básníka Williama Blakea, ("dveře mezi známým a neznámým") tak i na psychedelickou esej Aldouse Huxleyho (Brány vnímání). Morrisonův divadelní smysl mu pomáhal k vyjádření fantazie, vizí a obav, kterými mladá Amerika na konci 60.let procházela - od bezelstnosti flower power až k děsivým souvislostem psychedelie a drog. Na pódiu byl Morrison velmi charismatickou osobností a s naprostou samozřejmostí vyzařoval až živočišnou sexualitu.

Jack Holzman tehdy transformoval gramofonovou firmu Elektra z výlučně folkové firmy na významnou rockovou značku a nabídl Doors kontrakt. První album obsahovalo nezkrácené verze skladeb The End i Light My Fire.

Druhé album kombinovalo bizarní texty s obalem s neméně bizarními cirkusovými postavami. Z třetí desky Waiting For The Sun pocházel další hit #1 Hello I Love You. Doors zde vyjímečně užívali hostujícího baskytaristu - obvykle vytvářel basové linky Ray Manzarek na pedál varhan. Ray Davis z Kinks žaloval Doors za to, že skladba je plagiátem jeho All Day And All Of The Night, a proto britské tantiémy, plynoucí z nahrávky Hello I Love You, byly vypláceny Daviesovi a ne Doors. Na vnitřku obalu byl celý text The Celebration Of The Lizard, ale nahrávka obsahovala jen část ve formě písničky Not To Touch The Earth; plány na divadelní ztvárnění se nenaplnily. Se svými kolegy z UCLA Morrison natočil film A Feast Of Friends a podílel se na dvou promo filmech, Break On Through a The Unknown Soldier. Před svojí smrtí společně s novelistou Michaelem McClurem dokončil další scénář.

Generace hippies se domnívala, že Morrisonovy politické a filozofické ideje rozbředly pod tlakem komercionalizace. Již od samého počátku měl Morrison problémy s pitím a drogami. Obojí nejprve tvořilo nedílnou součást jeho image, ale v roce 1969 se mu drogový návyk vymkl z ruky. Nadával svým fanouškům a plival na ně. Během jednoho turné se věšel z balkónu svého hotelového pokoje - jen tak kvůli vzrušení. Morrison se dostával do konfliktu s autoritami, byl neustále obviňován z opilství, v New Havenu v Connecticutu byl v prosinci 1967 zatčen za obscénní projev, v Miami v březnu 1969 za exhibicionismus na pódiu. Zatímco probíhaly soudní přípravy, rockoví kritici tvrdili, že Doors jsou běžná popová kapela, která se jen stylizuje do role rebelů. To zčásti potvrdilo nevýrazné album The Soft Parade (1969). Album Morrison Hotel představovalo návrat k věcným, energickým skladbám v duchu R&B, Absolutely Live nakonec přineslo živou verzi Morrisonovy ještěrčí fantazie v The Celebration Of The Lizard. Albem L.A.Woman, z něhož pochází skladba Riders On The Storm, tvorba Doors kulminovala. Manažer Doors Danny Sugarman vzpomíná, že Morrisonova pobuřující image vždycky zastiňovala jeho poezii a hudbu.

Čtyři roky v extrémním světě sexu, drog, alkoholu, filozofování, sebezpytování a rock'n'rollu si vybraly svoji daň. Otrávený věčnými problémy a právními spory s nahrávací společností se rozhodl, že mu prospěje změna prostředí, a tak v březnu 1971 skupinu opustil a odjel se svou dávnou přítelkyní Pamelou Coursovou do Paříže. Předsevzal si, že se vrátí k poezii a přestane pít. Místo toho však celé noci pil a fetoval. Sugarman pronesl narážku na Hendrixe a Joplinovou: "Pijete s číslem tři".

V pátek 2.července po večeři v restauraci odvedl Morrison Pamelu domů a rozhodl se jít sám do kina. Události, které se odehrály potom, zůstávají záhadou. V časných ranních hodinách se Morrison vrátil domů a během koupání zjevně dostal infarkt. Zprávy o Morrisonově smrti začaly vycházet na povrch. V pondělí 5. července zástupce Elektra Records volal Coursonové, aby si tyto zvěsti ověřil. Dozvěděl se, že by měl přiletět do Paříže. Tam v úterý nalezl Coursonovou se zapečetěnou rakví a úmrtním listem v ruce. Stálo v něm, že Morrison zemřel na infarkt ve dvaceti sedmi letech. Druhého dne byl pohřben na pařížském hřbitově slavných francouzských malířů, hudebníků, státníků a legendárních excentriků Pére Lachaise. Morrisonův hrob se později stal poutním místem hippies.

Existuje spousta otázek, které stále obklopují smrt Jima Morrisona. Proč nebyla oficiální zpráva o jeho smrti vydána dříve než ve čtvrtek 8. července? Co se vlastně stalo mezi 2. a 5. červencem? Šel Morrison skutečně do kina, anebo byl místo toho někde pít? Coursonová vypovídala, že se probudila v sobotu v pět hodin ráno a nalezla Morrisona mrtvého následkem předávkování heroinem. Ale o Morrisonovi se nevědělo, že bere heroin. Někteří si myslí, že šlo o úkladnou vraždu. Jiní trvají na tom, že Jim Morrison vůbec nezemřel, protože jistá nepotvrzená zpráva říká, že během onoho víkendu byl viděn, jak nastupuje do letadla.

I když další album Other Voices postrádalo dotek Morrisonovy vyšinuté geniality, představovalo ze strany tří zbývajících Doors reprezentativní tvůrčí výkon. Full Circle bylo podprůměrné a skupina se rozešla (i když Manzarek později podnikl neúspěšný pokus o reformu). Manzarek natočil sólová alba pro Mercury - The Golden Scarab a The Whole Thing Started With Rock'n'Roll And now It's Out Of Control, což je titulek, který by mohl sloužit jako výstižný za Jima Morrisona.

Kriger a Densmore produkovali album pro Comfortable Chairs, pak krátkou dobu působili ve skupině Butts Band. Krieger se vrátil roku 1977 s jazz-rockovou skupinou Robby Krieger And Friends na značce Elue Note. Manzarek pokračuje v Kalifornii jako manažer a producent. Film režiséra Olivera Stonea The Doors (1991) představoval věrnou sondu do historické éry, ale jako portrét skupiny je poněkud fiktivní. Morrisona hrál Val Kilmer a Kyle MacLachlan, známý z Twin Peaks, ztvárnil Raye Manzareka. Film odstartoval vlnu zájmu o nejrůznější artefakty týkající se Doors, k nimž patří zatím nejpřesnější biografie Doors "Nikdo to tu nepřežije" (Danny Sugarman a Jerry Hopkins).

Závěrem pár zajímavostí, které o sobě uvedl Jim Morrison. Byl vysoký pět stop a jedenáct palců - asi 180cm a vážil 65kg. Jeho oblíbené kapely byly Beach Boys, Kinks a Love. Ze zpěváků obdivoval Elvise Presleyho a Franka Sinatru. Jeho oblíbeným televizním pořadem byly zprávy, barva tyrkisová, jídlo maso, koníček horská dráha a sport plavání. U žen si nejvíce všímal vlasů, očí, hlasu a pak chůze.